Zrcadlo ve vstupním prostoru má nejdřív praktický úkol: zastavit pohled dřív, než vyjdeš ven, a ověřit, že máš vše v pořádku. Jenže právě proto se často umisťuje tam, kam padá ostré světlo, a rázem se z pomocníka stane zdroj oslnění. Rozhoduje hlavně to, co zrcadlo odráží a pod jakým úhlem se do něj díváš. Než začneš vrtat, projdi si prostor v několika denních dobách a sleduj, kde se objevují odlesky. Ráno bývá situace jiná než odpoledne, večer zase hraje roli osvětlení. Vezmi si do ruky malé zrcátko nebo třeba displej telefonu a zkus různé polohy – uvidíš, odkud světlo přichází a kam se odráží.
Klíčové je umístit zrcadlo tak, aby nebylo v přímé ose mezi oknem nebo lampou a tvýma očima. Když stojíš čelem ke dveřím a zrcadlo visí na protější stěně, často do něj bije světlo z okna za tvými zády a ty pak vidíš jen bílou plochu. Řešením je posunout zrcadlo na boční stěnu, ideálně kolmo k oknu, nebo ho umístit tak, aby odráželo klidnou stěnu, ne zdroj světla. U úzkých chodeb pomůže zrcadlo na delší stěně místo na té příčné. Pokud visí příliš vysoko, nutí tě zaklánět hlavu a chytá světlo ze stropu; pokud příliš nízko, zachytí odlesk podlahy a nohou. Střed zrcadla by měl být zhruba ve výšce tvých očí, tedy asi v polovině mezi podlahou a stropem, ať se díváš pohodlně a bez námahy.
Pozor také na lesklé povrchy naproti zrcadlu – televizi, sklo obrazu, skleněné dveře nebo naleštěnou skříň. https://zakazkove-predsine.cz/ dokážou odraz znásobit a vytvořit druhé, nepříjemné světlo. Pokud máš vstupní prostor prosklený, zvaž matnější nebo kouřové zrcadlo, které ostré světlo rozptýlí. Pomůže i závěs, rolety nebo přesun lampy dál od osy pohledu. Když to jinak nejde, natoč zrcadlo mírně do strany, třeba o pár stupňů, a oslnění zmizí, aniž bys přišel o kontrolu před odchodem. Nakonec si stoupni na místo, kde se obouváš, a zkontroluj výhled vsedě i vestoje. Tak ověříš, že zrcadlo slouží tobě, ne světlu.